Chlapci Vilík a Jirka se cestou ze školy poprali s chlapci z Nové čtvrti. Po rvačce oslovil Jirku a Vilíka mladý muž, který jím slíbil, že s ním mohou zažít lepší dobrodružství než rvačky. Přál si, aby mu říkali Rikitan. Když začalo jaro, dal si s nimi schůzku a společně ještě s několika dalšími Jirkovými a Vilíkovými kamarády založili bratrstvo. Na výletě do přírody nalezli opuštěnou rokli, kterou pojmenovali Rokle hrobového ticha. V bratrstvu každý chlapec dostal svou přezdívku -např. Grizzly, Pirát, Šťoura, Tichošlápek a další. Upravili si opuštěnou kůlnu, kde konali pravidelné porady. Rikitan pro ně vymýšlel stále nové zajímavé hry a soutěže. Usnesli se, že bratrstvo by mělo mít jednotné oblečení. Aby si ho mohli pořídit, vydělávali si peníze různými pracemi - roznášením novin, sběrem papíru, různými pochůzkami apod. Na své oblečení byli velmi hrdi - modrý baret, šedá košile, krátké kalhoty a šedé ponožky.

V knize se projevuje mnoho autobigrafických rysů - hlavní postava Petr Bajza prožívá se svými kamarády příhody, které prožil autor ve svém vlastní dětství. Kamarádí spolu pět chlapců - Petr Bajza, syn obchodníka, Antonín Bejval - jeho otec má povoznictví, Éda Kemlink, syn úředníka, Čeněk Jirsák - jeho otec vyrábí čepice, a Pepek Zilvar, syn obecního žebráka, který bydlí v chudobinci.

... žije v městečku St. Petersburg na břehu Mississippi u své tetičky Polly. Teta má na starosti ještě jeho bratra Sida a sestřenici Mary. Největší trápení má však s Tomem. Tom je dobrosrdečný chlapec, který si nedá ujít žádnou legraci, tetička mu stále vyhrožuje výpraskem, ale nemá srdce ho udeřit. Jednou potrestala teta Toma prací - uložila mu vápnem natřít dlouhý dřevěný plot. Bylo velké horko, Tom se chtěl jít koupat. Okolo chodili chlapci, které Tom dokázal přesvědčit, že natírání plotu je ohromně zajímavá práce a vyznamenání. Za úplatu - většinou poklady z chlapeckých kapes, nechal každého z nich natřít kus plotu.

Děj románu se odehrává před několika tisíci lety na území Moravy a Čech. Pouť tlupy pravěkých lidí začíná na březích řeky Dyje u Dolních Věstonic. Clapec Kopčem při lovu zubrů ztrácí matku. Tlupa musí překonávat mnoho překážek. Loví soby, mamuty, divoké koně i menší zvířata.

V neohrabaných, špatně žehlených šatech venkovského střihu, obličej zdolíčkovatělý obrovskými jizvami po černých neštovicích, s aktovkou věčně zatěžklou klasiky, z nichž citovával dlouhé odstavce, opojen krásou textu a zapomínaje na svůj krákoravý hlas, byl pro své septimány figurkou krajně komickou. A třebaže pro svůj zevnějšek sváděl k přezdívkám tak mnohým a trefným, i na této škole jej pokřtili tak, jako na všech předešlých, jimiž za dvacet let své učitelské činnosti prošel.
”Vyšší princip”, říkali mu hned třetího dne, jakmile prožili pár čtvrthodinek jeho nadšených výkladů v hodinách latiny a řečtiny, a tento přídomek za krátký čas docela překryl jeho občanské jméno.

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší žila mnoho let ve Vídni u přátel, u nichž se vdala. Druhá dcera šla pak na jiné místo. Syn řemeslník též byl již samostatným a přiženil se do městského domku. Babička bydlela v pohorské vesničce na slezských hranicích, žila spokojeně v malé chaloupce se starou Bětkou, která byla její vrstevnice a již u rodičů sloužila. Nežila osamělá ve své chaloupce; všichni obyvatelé vesničtí byli bratřími jí a sestrami, ona jim byla matkou, rádkyní, bez ní se neskončil ani křest, ani svatba, ani pohřeb.

A už zavírá oči, aby si lehce po loupežnicku zdřímnul. Jenže vtom si k němu přisedla Manka. "Nerada ti, Rumcajsi, zavírám cestičku do spaní, ale pro knížepána jsi zanedbal ostatní práci. Včera tu byla poštovní sojka s vyřízením, že se k nám do Řáholce chystá nějaký obr rabiják z Prachovských skal." "Tam bývali obři vždycky pěkní řvouni a dranti," pokýval hlavou Rumcajs. Vtom tluče někdo venku na skálu, až před Rumcajse sletěl kus stropu. Rumcajs vyběhl z jeskyně.

Podivuhodné příběhy ze života svérázné devítileté dívenky s nevšedním chováním, jménem i vzeřením, kterou znají děti z celého světa. Pipi žije sama bez rodičů na okraji města, jejím společníkem je jen opička a kůň. Pipi však vůbec není smutná, jak se brzy přesvědčí její malí sousedé, sourozenci Tomík a Anika. Všechny tři děti spolu prožívají veselá dobrodružství, až se nakonec vydají lodí na daleký ostrov, kde panuje tatínek Pipi, starý mořský vlk, jako černošský král...