Co znamená mluvnický význam slova? ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Slova jednoznačná ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Slovo nadřazené ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Tvoření slov ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Slovo podřazené ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Metonymie ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Slova příbuzná ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Metafora ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Slova mnohoznačná ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Sousloví ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Slova souřadná ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Co znamená věcný význam slova? ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Lexikologie ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Slovní zásoba aktivní ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.
Slovní zásoba pasivní ???
- slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička); slova spojená do skupin podle významu
- slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev - je slovo významově podřazené slovu zelenina)
Sousloví je ustálené spojení slov vzniklé spojením dvou nebo více slov, má ale význam jen jedné slovní jednotky (vinná réva, skrz naskrz, den co den , ... )
metafora – přenesení na základě vnější podobnosti skutečností noha (část těla) > noha stolu, noha houby hřeben (na česání) > hřeben na hlavě kohouta, hřeben pohoří
metonymie – přenesení na základě vnitřní souvislosti skutečností dobrota (vlastnost) > dobrota (jídlo) Damašek (město) > damašek (druh textilie)
Častěji má ale slovo více významů – taková slova označujeme jako slova mnohoznačná. Mají jeden význam základní a další významy jsou druhotné (přenesené – druhy přenosu: metafora, metonymie). Např. oko, hřeben, ucho...
a) odvozováním (přeskok)b) skládáním (vodovod)c) zkracováním (OSN, Sazka) - zkratky, zkratková slova
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - slovní (věcný, obsahový, lexikální) - význam, který má slovo samo o sobě.
Některá slova mají jeden věcný význam – jsou to slova jednoznačná (obvykle to bývají vlastní jména, zvukomalebná citoslovce, odborné názvy, ale také některá běžná pojmenování, např. Krkonoše, Morava, bum, břink, frnk, epidemie, příslovce, kosočtverec, člověk, století...)
Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam: - mluvnický (gramatický) - ve spojení s jinými slovy, vyjadřuje různé mluvnické kategorie
- slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme (např. slova odborná, archaismy, básnická vyjádření)
- slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)
- nauka o slovní zásobě
- slova se společným kořenem (např. les-ní, les-ík, les-natý)
- slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu.