Literatura ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Umělecká literatura - společenské funkce ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Věda o literatuře ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Literární druhy ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Epika ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Bajka ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Anekdota ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Aforismus ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Báje/mýtus ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Pověst ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Legenda ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Pohádka ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Povídka ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Novela ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Romaneto ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Epos ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Román ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Balada ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Romance ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Lyrika ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Píseň ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Lyrická báseň ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Elegie ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Epitaf ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Óda/hymnus ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Satira ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Epigram ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Pásmo ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Drama ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Tragédie ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Komedie ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Činohra ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Melodram ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Muzikál ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Opera ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Opereta ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Literatura faktu ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Reportáž ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Cestopis ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Autobiografie ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Populárně naučná literatura ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Fejeton ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Interview ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Korespondence ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Paměti ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Deník ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Esej ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Přísloví ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Pranostika ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Rčení ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Pořekadlo ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Hádanka ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Literární dílo má ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Obsah literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Forma literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Tři složky struktury literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Tematika literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Typy témat literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Kompozice literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Uspořádání témat literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Spojování témat literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Fabule ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Syžet ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Jazyk literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Zvukové prostředky literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Stylové rozvrstvení slovní zásoby literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Textové prostředky literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Syntaktické prostředky literárního díla ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Pojmenování v literárním díle - přímá ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Pojmenování v literárním díle - nepřímá ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou
Pojmenování v literárním díle - figury ???
Střední epika; romaneto = žánr prozaické epiky s fantastickým nebo dobrodružným příběhem, v jehož průběhu se postupně odhaluje tajemství, nebo je také logickou úvahou zodpovídána složitá otázka
Obsah = to, co je v díle ztvárněno, souhrn všech skutečností, představ a idejí, o nichž text vypovídá
Velká epika; román = žánr velké prozaické epiky vytvářející spojitou řadu příběhů se společnými postavami
interview/rozhovor = rozhovor s významnou, známou a pro veřejnost zajímavou osobností, otázky + odpovědi, existuje i fiktivní rozhovor
Malá epika; bajka = krátký prozaický nebo veršovaný příběh, v němž se zvířata, někdy i věci projevují a jednají jako lidé, vyúsťuje obvykle v mravní poučení
Velká epika; epos = žánr veršované epiky, rozsáhlá báseň s dějem zvolna probíhajícím, se zevrubnými popisy, četnými epizodami, rozsáhlými přirovnáními
korespondence = osobní nebo úřední písemný projev, který většinou pisatel adresuje konkrétní osobě (osobám)
2. zvukové prostředky:
pranostika = jistý druh přísloví týkající se zkušenosti člověka v oblasti počasí, přírody nebo polních prací
cestopis = popisuje autorovo putování, a to nejčastěji do cizích zemí
fejeton = menší publicistický útvar, který bývá jazykově, kompozičně, i tematicky velmi rozmanitý, bývá napsán poutavě a vtipně, má úvahový charakter a zabývá se živým aktuálním tématem, autor v něm vyjadřuje osobní názor, přístup i nadhled
Umělecká literatura – společenské funkce:
Střední epika; pověst = prozaický výpravný žánr (pocházející z ústní lidové slovesnosti), v němž se vedle fantastických prvků objevují i reálné souvislosti s konkrétními historickými osobami, prostředím (hora, hrad, kostel, strom, …) a s událostmi, jež se staly
Forma = způsob, jak je dílo ztvárněno
činohra/drama v užším slova smyslu = dramatické dílo, které v sobě slučuje prvky tragédie i komedie
Epika – literární druh, v němž je skutečnost literárně ztvárňována vypravováním příběhu
komedie/veselohra = hlavní dramatický žánr, dějový konflikt i role jednajících postav jsou pojaty komicky, tzn. s příslušným zaměřením na střetnutí ideální představy a nicotné skutečnosti, právě významový kontrast vzbuzuje smích
Literární dílo má - obsah
3. stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova stylově neutrální x stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy, …)
Střední epika; pohádka = prozaický výpravný žánr původně lidové slovesnosti se smyšleným dějem a takovým hlavním hrdinou, který zpravidla představuje dobro, poctivost, moudrost, pracovitost, chytrost a sílu a další kladné a krásné lidské vlastnosti a ideály, po jejichž naplnění člověk odedávna touží
b) nepřímá (obrazná) = tropy
elegie = žánr lyriky vyjadřující smutek a stesk nad ztrátou blízkého člověka, nad dávno uplynulými krásnými chvílemi apod.
memoáry (vzpomínky, paměti) = svědectví pamětníka minulých událostí, usilují o historickou pravdivost
Střední epika; legenda = prozaický nebo veršovaný epický žánr rozšířený zejména ve středověku
Tři složky struktury uměleckého díla:
opera = hudebnědramatický žánr, který spojuje hudbu a text, výstavba je dramatická, tedy podobná jako u klasického dramatu
Drama
1) Tematika
c) figury - zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
óda/hymnus = báseň oslavující – často velmi vzrušeně – kladné stránky života, vlast, velikost osobnosti, krásu, lásku, přátelství, dobro, pravdu
satira = báseň, próza či drama vysmívající se ostře kriticky nedostatkům a vadám společnosti nebo také individuálním lidským pokleskům a chybám
melodram = dramatický žánr spojující mluvené slovo s instrumentální hudbou, se sólovým nástrojem nebo s orchestrem, zpracováno buď jevištně, nebo koncertně
Fabule = příčinně a časově za sebou uspořádaný sled příhod a událostí, o nichž se vypravuje
Lyrika
romance = původně žánr španělské literatury 14. a 15. stol., lyrickoepická báseň, v níž postupně převládla milostná tematika nad vyprávěním o hrdinských činech, optimistické vyznění
rčení = obrazné ustálené spojení slov
balada = lyrickoepická báseň obvykle pochmurného a temného ladění s rychlým spádem děje a tragickým zakončením
Žánry literatury faktu (věcné literatury)
Typy témat:
Literatura = písemnictví, společensky významné texty
reportáž = žánr na pomezí publicistiky a umělecké prózy, podávající autentický obraz skutečnosti prostřednictvím dokumentárních faktů, někdy přesných a jmenovitých údajů, zprávu očitého svědka, zároveň je příznačný osobní autorův vztah k podávaným informacím a zainteresovaný hodnotící přístup
Střední epika; báje/mýtus = vypravování o nadpřirozených bytostech, o bozích, démonech, o hrdinech s nadlidskými schopnostmi
píseň = žánr lyriky vyznačující se přehledným členěním do strof, rytmickou pravidelností, přesnými rýmy a dalšími znaky (např. refrénem), jež souvisejí s původem v lidové slovesnosti, těmito znaky ovlivňuje i píseň umělou
románová biografie nebo autobiografie = vylíčení života člověka formou románu na základě studia archivních materiálů, deníků, pamětí apod., zachycuje též vnitřní vývoj osobnosti
populárně naučná literatura = rozhodující je přesné poučení, které je podáno přístupnou formou
2) Kompozice
lyrická báseň = obvykle členěna do strof, dějovost potlačena, vyjádření pocitů, nálad, přírodní líčení, …, lyrický subjekt
pořekadlo = podobné přísloví, ale nemá poučný záměr
Uspořádání témat:
esej = střední žánr prózy ležící na pomezí literatury umělecké, popř. publicistické a odborné, autorsky nápadité pojednání na aktuální téma
Střední epika; povídka = příběh s poměrně jednoduchým dějem, nemnoha postavami a nepříliš komplikovanou fabulí, prvky uměleckého popisu, postavy se v průběhu děje neproměňují
pásmo = báseň vyznačující se volným, asociativním spojováním významově často vzdálených motivů i větších tematických celků (polytematická báseň), střídání úhlů pohledu
5. syntaktické prostředky - využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
hádanka = krátká veršovaná nebo prozaická forma zábavně-poučného poslání
opereta = hudebnědramatický žánr, v němž se spojuje text s hudbou, na rozdíl od opery se zde střídá mluvené slovo s hudbou a zpěvem, popř. tanečními výstupy, většinou komický námět
Syžet = způsob uspořádání tematických složek epického nebo dramatického díla
Spojování témat:
4. textové prostředky - styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
Malá epika; anekdota = krátký příběh s vtipnou pointou, různé druhy (skotské, židovské, policajtské, o hlupácích, erotické, kameňáky, …)
6. pojmenování
přísloví = stručný, často poetický výrok, který obsahuje lidovou moudrost, má uzavřenou myšlenku, zhuštěnou formu a poučný závěr, podává určitý výklad světa
deník = zaznamenává vlastní zážitky, myšlenky, nálady a pocity v postupném chronologickém zpracování
epitaf = náhrobní nápis (většinou veršovaný)
Věda o literatuře:
Literární druhy:
3) Jazyk
tragédie = hlavní dramatický žánr, drama vážného obsahu, jehož hrdinové se ocitají v dramatickém konfliktu se silami (nadpřirozenými, rozvracejícími lidské nitro), které je přerůstají a s nimiž vedou nerovný boj, výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
muzikál/divadelní revue = druh syntetického divadla, kde nespojuje slovní text s hudbou, zpěvem a tancem
Malá epika; aforismus = stručné, vtipné, výstižné vyjádření myšlenky, úvahy, staví na kontrastu, protikladnosti
epigram = žánr reflexivní lyriky, krátká, většinou satirická báseň s vyostřenou pointou