Pro deváťáky k přijímačkám. Rozvíjející větné členy.

1) Skladební dvojice = slova, která k sobě
patří (přinesl lyže, zlomené lyže)


                                 můžeme se ptát
jedním slovem (řídícím)
na druhé (závislé)
-co přinesl?, jaké lyže?


     Typy závislosti:



SHODA
cizí turisté
(jací turisté?)		 shoda obou členů v
pádě, čísle, rodě a životnosti

ŘÍZENOST
prohlíželi sbírky (koho, co prohlíželi?)		 řídící člen určuje pád
členu závislého

PŘIMYKÁNÍ
pozorně prohlíželi
(jak prohlíželi?)		 závislost není vyjádřena
zvláštním tvarem

     Základní skladební dvojice
jsou náplní jiného testu.


 


2)
PŘEDMĚT


  •  je závislý na
    slovese
    nebo
    přídavném jméně
    (našel
    odpověď    , bude mít tvar,
    dotýká se ho, plný
    dojmů    )
  •  může být ve všech pádech kromě 1. a 5.,
    ptáme se pádovými otázkami   
  • vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, které se
    děj dotýká

 3)
PŘÍVLASTEK


  • rozvíjí
    podstatné jméno     (mladší
    syn, vědecká práce,
    nádoba ze skla,
    obchod na náměstí,
    Janina kniha)
  • ptáme se tázacími zájmeny
    jaký? který? čí?
  • shodný přívlastek
    se shoduje v pádě, čísle a rodě (malý syn, malému synovi, malou dceru) a stojí
    zpravidla                       před podstatným jménem
  • neshodný přívlastek
    - vyjádřen podstatným jménem a stojí zpravidla za
    řídícím členem (hosté z Belgie)
  • přívlastek volný a těsný,
    několikanásobný a postupně rozvíjející a přístavek
    jsou předmětem jiného testu
4)
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ


  • vyjadřuje vnější
    okolnost děje, přimyká se ke     slovesu
    (jemně pohladil),
    přídavnému jménu
    (zcela zdravý) nebo
    příslovce
    (brzy ráno)


  • PU místa - ptáme se
    kde? kam? odkud? kudy? - odjel
    do Prahy


  • PU času - kdy? odkdy?
    dokdy? jak dlouho? jak často? - učí se
    denně


  • PU způsobu - jak?
    jakým způsobem? do jaké míry? - bude tu
    co by dup


  • PU příčiny - proč?  z
    jaké příčiny? - vzal si ji
    z lásky


  • PU podmínky - kdy? za
    jaké podmínky? - za
    slunečných dní     máme skvělou náladu    


  • PU účelu - proč? za
    jakým účelem? - zamával na
    pozdrav


  • PU přípustky - i v
    kterém případě? - přes
    tropické vedro     se třásl zimou

5)
DOPLNĚK


  • určuje vlastnost, kterou má podstatné jméno
    (nebo zájmeno) za určitého děje
  • rozvíjí současně
    přísudek a podstatné jméno      - běžec se
    zastavil     udýchán,
    překvapena
    zalapala     po dechu (ona), Jiří byl zvolen
    za krále, Ota
    nám byl doporučen
    jako
    spolehlivý

 


1)



Přívlastek =
rozvíjející větný člen, rozvíjí podstatné jméno,
přesněji vymezuje jeho význam
 
- shodný		 shoduje se v pádě, čísle a
rodě s podstatným jménem (malý hoch, malého hocha, malí hoši...)
 
- neshodný		 neshoduje se s řídícím členem
(váza ze skla, přítelkyně z dětství...)

2)


Přívlastek		 shodný rozvitý
(podle toho, zda ho můžeme z věty vynechat, aniž by se změnil její smysl)
  -
těsný - bez čárky		 Vzpomínám na léta
strávená s tebou -
nelze vynechat
  -
volný - oddělen
čárkou		 Stádo ovcí,
pokojně se pasoucích na horské louce,
hlídal starý pes - lze vynechat

 3)



Přístavek
= shodný přívlastek vyjádřený podstatným jménem		 Alois Jirásek,
rodák z Hronova,
psal především o české historii.
Bývá rozvitý, v textu ho
oddělujeme čárkami.		 Čtu povídky Jana Nerudy,
malostranského rodáka,
a cítím,že ...
  Svůj nejoblíbenější předmět,
totiž zeměpis,
se učím rád.

4)




Přívlastek

 
 
 
 


několikanásobný


čárka kromě a, i,
nebo, ani
= několik souřadných přívlastků
těžká, odpovědná,
namáhavá práce
 


postupně rozvíjející


bez čárky
= shodný přívlastek rozvíjí podstatné jméno už
rozvité jiným shodným přívlastkem
nová výšková
budova