Větné vzorce

Petr skryl raneček s jídlem pod kámen a rozvalil se na zem vyhřátou sluncem.
Komorná se přikradla pod okno, vylezla na bečku a podívala se dovnitř.
Lišák udělal dva kroky zpátky, aby se mohl pořádně odrazit.
Když jsme přišli domů, strojili jsme Lasse a Bosse a já náš stromeček.
Oskar si nejdřív myslel, že si z něj děláme blázny a kytici si nechtěl vzít.
Mám třináct knížek, které jsou jenom moje.
Když nás strýček Emil viděl, chytil se za hlavu a běžel pro další bonbóny.
My jsme o tom slyšeli již předtím, ale pan Johan nám to znovu vyprávěl, když jsme tam teď seděli v trávě.
Teta Lisa měla velkou radost, když se dozvěděla, že jí chceme pomoct.
Maminka si celou tu dobu myslela, že hrnek rozbil kocour.
Druhý den jsme museli brzy vstávat, protože jsme jeli do lesa na dříví.
Když se na nebi objevila první hvězda, skřítek vylezl ze své skrýše.
Protože byla lékárna zavřená, musel Karlík vypít babiččin zázračný lektvar.
Vlk se mlsně olíznul a začal přemýšlet, ale na nic nepřišel.
Loupežníci měli obrovský hlad, a proto museli znovu na lup.
Pradlena běží posbírat prádlo, za chvíli bude bouřka.
Když se tučňáci dokolébali k vodě, uvědomili si, že zapomněli plavky.
Pan učitel vešel do třídy, postavil se před tabuli, ale neřekl ani slovo.
Filoménka zaklepala na obrovská vrata, ale nikdo jí neotvíral.
Protože byl ježek unavený, rozhodl se lehnout si na chvíli do mechu, ale usnout nemohl.
Zdi pokoje byly bílé, ale pod oknem jste mohli vidět flek, který měl rudý odstín.
Krtkovi se ulevilo, když déšť ustal.